अष्टावक्र उवाच
सद्गुरु अष्टावक्र
मन्दः श्रुत्वापि तद्वस्तु न जहाति विमूढताम्। निर्विकल्पो बहिर्यत्नादन्तर्विषयलालसः॥ ७६॥
mandaḥ śrutvāpi tadvastu na jahāti vimūḍhatām | nirvikalpo bahiryatnādantarviṣayalālasaḥ || 76 ||
मन्दबुद्धि मानिसले यस परम सत्य (आत्मतत्व) लाई सुनेर पनि आफ्नो मूर्खता र अज्ञान छाड्न सक्दैन। ऊ बाहिरबाट जबर्जस्ती प्रयास गरेर निर्विकल्प (विचारशून्य) ध्यानस्थ जस्तो देखिन खोज्छ, तर उसको भित्री मन भने संसारका विषय र भोगहरूको लालसाले जलिरहेको हुन्छ।
Even having heard of that Ultimate Reality, the dull-minded does not abandon his deep delusion; outwardly through forced effort he feigns thoughtless absorption, while internally he hungers relentlessly for sense-objects.

१. पाखण्डको चिरफार: बाहिर निर्विकल्प, भित्र लम्पट
अष्टावक्र यहाँ साधकहरूको सबैभन्दा खतरनाक पाखण्ड (hypocrisy) को पर्दाफास गर्नुहुन्छ:
२. केवल श्रवण पर्याप्त छैन यदि अहंकार बाँकी छ
३. साधकका लागि आत्मनिरीक्षण